„Zcela s Vámi nesouhlasím, pane vévodo!“ ujal se slova velmož v kašmírovém plášti a vstal ze židle. „Co se týče ročního objemu obchodovaného zboží, jsme to právě my, kdo má s městem Kedras nejužší vztahy. A proto jsme to právě my, kdo by měl vyšetřit… Ne. Kdo má povinnost vyšetřit, co se u našich sousedů děje.“
„Důrazně nesouhlasím, pane vévodo.“ ozval se plešatý mocnář, který ale nevstal, po vzoru svého kolegy, a hladě si svůj břich začal protestovat. „Nevlastní dcera synovce bratra mé prababičky se provdala za prastrýce nynějšího Kedrazskéko vládce. A to Kedražští jistě Dobrě vědí.“ A triumfálně si utrhl stehno z právě přineseného kuřátka.
„Kategoricky s Vámi nesouhlasím, pane vévodo!“ vykřikl první přerušený vládce, když si přestal ve vzduchu kreslit grafy rodových linií údajného plešatcova příbuzenstva. „Prastrýc vládce Kedrasu a mého přítele,“ dodal skromně, „… se nedožil ani dvaceti let a tudíž nemohl nikdy ani spatřit tu Vaši … jakousi … ehm… příbuznou. Navíc dle dochovaných pramenů ani nedával příliš přednost dámské společnosti, ba naopak. Ale pokud máte ještě nějaké bratrance, můžete to zkusit znovu.“ Zakončil vyzývavě.
Kašmírový vévoda přispěchal však plešatému na pomoc. „No zrovna Vy se ozývejte! Není to ani půl hodiny, co jste nám tady předhazoval svoji údajnou Kedrazskou tetu. A při tom všichni dobře víme, že Vaše bába jen jednu dceru má, a to je bohužel Vaše matka!“
„Co si to….!“
Tu noc bylo v hodovní síni Kašmírového vévody spácháno několik pohmožděnin, rozbitých židlí, převrácených stolů, urážek na cti a …. Jedna nenápadná smlouva.
Zde je ta nejdůležitější část:
… se zavazují, do sedmi dnů včetně, ni dříve ni později, vypraviti svoji hotovost čítající přesně jednosto mužů z pravidelné armády a doprovod nejvíce však v počtu dvěstěpadesátijednoho muže. Ni méně ni více. Počet zvířat, není smluvně omezen. Tato hotovost bude shromážděna nejpozději do poledne smluveného, sedmého, dne na poslední křižovatce obchodní stezky směrem k městu Kedras. Tyto armády se následně odeberou…
