Teanar’ri se chopil vlády jako nikdo jiný. Zvítězil nad ostatními uchazeči o post prvního a jako takový získal absolutní moc nad všemi kmeny Sidhae v dalekém okolí. Mladý a ambiciózní náčelník viděl budoucnost svého lidu jasně.
„Všichni raukeros musí zemřít. Již příliš dlouho se drze roztahují na našem území, kácí naše lesy a loví naší zvěř. Všichni Sidhae musí nyní pozvednout zbraně a ukázat vetřelcům, že tato země jim nepatří!“ Jeho hlas byl mocný a nesmlouvavý. Dodával sílu a energii. S ním v čele nabyde hrozba Sidhae pro všechny přistěhovalce znovu hrozivé velikosti…
Další ze střetů s kolonisty byl o něco tvrdší. Šípy se často odrážely od silných zbrojí a krátké válečné apaky se jen těžko prosazovaly proti kopím a velkým štítům. Na otevřené ploše byli raukeros ve výhodě.
Z pravé strany obrané linie nepřátel vyrazilo několik jezdců přímo proti útočícím elfům. Razili si krvavou cestu vpřed a jejich kopí přinesla smrt každému, kdo se jim postavil do cesty.
Taenar’ri se ani nezachvěl. Přesekl ratiště kopí, které mu trčelo z břicha a hned na to uťal hlavu rytíři, který ho držel. Bojoval až do konce a pobil ještě mnoho nepřátel. Teprve po skončení bitvy, sám klesl na zem.
Než naposledy vydechl, jmenoval nového náčelníka a ten jej přísahal pomstít.
Sidhae nyní táhnou krajem jako smrt sama. A nepřestanou, dokud bude jediný z nenáviděných Raukeros živ…
